Alina Hasan Gazurová 0 Komentářů
Anna Borůvka 0 Komentářů
Bára Dvořáková 0 Komentářů
Barbora Daňová 0 Komentářů
Dagmar Kakáčová 0 Komentářů
Dagmar Večeřová 0 Komentářů
Daniela Dostálová 0 Komentářů
Elen Šubčíková 0 Komentářů
Eva Vydarená 0 Komentářů
Hana Bártová 0 Komentářů
Helena Vetráková 0 Komentářů
Jana Kocourková 1 Komentář
Jana Pospíšilová 0 Komentářů
Jana Vinklátová 0 Komentářů
Kamila Košťálová 0 Komentářů
Kamila Lajčáková 0 Komentářů
Karolína Kohutová 0 Komentářů
Lucie Plačková 2 Komentáře
Ludmila Kelersová 0 Komentářů
Marcela Lisíková 0 Komentářů
Martina Buriánová 0 Komentářů
Martina Průšová 0 Komentářů
Michaela Moravčíková 0 Komentářů
Štěpánka Boháčková 0 Komentářů
Tereza Čermáková 0 Komentářů
Tereza Plášilová 0 Komentářů
Zdeňka Táborská 0 Komentářů
Mirka Marečková 0 Komentářů

Barbora Daňová

  1. Představení

Jmenuji se Barbora Daňová a jsem ročník 1978. Jsem znamením blíženec a jsem osoba tímto znamením poznamenaná – zvlášť co se koníčků týče. Od malička mám ráda ruční práce, tvoření. Pod rukama mi prošlo spoustu různých technik – od pletení, háčkování, tkaní na karetkách, křížkové vyšívání, přes keramiku, plstění, korálkování až k polymerové hmotě, kde se moje zájmy momentálně zastavily a již nějakou dobu setrvávájí.
Polymerovou hmotu znám delší dobu – ani nevím kde jsem o ní slyšela poprvé – tipla bych asi někde v televizi a když jsem chodila kolem výlohy výtvarných potřeb, kde jsem s oblibou „slintala“ nad vystavenýma potřebami pro tvoření, tak jsem si vždycky říkala, že Fimo ne, že tento materiál mě nezajímá a kupovat nebudu. Ani nevím proč vlastně…. Každopádně mě polymer jednoho krásného dne dohnal, přemohl a spoutal natolik, že se z něj stala láska na první pohled, i když tedy vlastně druhý...
Před asi 2 lety jsem brouzdala na stránkách Moniky Brýdové a vykoukla tam na mě upoutávka na Polymerovou školu online. Klikla jsem a tím to všechno začalo… Dívala se na Danču Phamovou jak kouzlí s barevnými kostičkami a pod rukama ji, de facto jednoduše, vzniká krásný duhovkový donut. S polymerem mám spojen nejen vizuální vjem, ale též sluchový – a to, když nůž při krájení hmoty narazí na dlaždičku – ten zvuk mě dostal a miluji ho , stejně jako vrnění strojku…
Začala jsem se pídit po dalších informacích ohledně školy a i když cena byla dosti závratná (jsem na rodičovské dovolené), tak tam byla touha to zkusit. Zároveň strach, zda ten projekt opravdu stojí za to a splní co nabízí… Jenže už bylo pozdě a škola již zřejmě nepřijímala. A tak ve mně byl zaset červík zvaný polymer a od té doby jsem začala na netu vyhledávat různá výuková videa a kochat se krásnými výrobky z tohoto úžasného materiálu. Fascinovaly mě možnosti této skvělé hmoty, její variabilita od „crazy“ barevných výrobků až po imitace přírodních materiálů… Hledala jsem na youtube, shlédla část video kurzů Moniky Brýdové, nakoupila její knížky… Z polymeru se stala tak trochu posedlost, od té doby jsem ho měla plnou hlavu a každou volnou chvíli na něj myslela. Při krájení mrkve jsem se dívala na průřez a přemýšlela, jak by šel udělat cane… připadala jsem si chvílemi jak „magor“  a ani se s tím doma manželovi nesvěřovala, protože by si klepal na čelo. Na FB jsem našla několik skupin, kde se povídalo o polymeru a najednou viděla, že takto „postižená“ nejsem jen já a tak se mi trochu ulevilo, že je to asi normální 
2
Rok se s rokem sešel a objevila se druhá možnost přihlásit se do dalšího 1. ročníku. Neváhala jsem, protože za ten rok jsem sledovala výrobky studentek Polymerové školy online a byla jsem unešena. Spojila se s jednou studentkou prvního ročníku, která o něm nadšeně vyprávěla a utvrdila mě v tom, že do toho mám jít, že to za to stojí.
No a tak tedy stačilo pár kliknutí na vyplnění přihlášky, nadechnout se a vstoupit do studentského života s Polymerovou školou…
Mimochodem jsem zde potkala skvělé spolužačky – jak já říkám - holky polymerky, za což jsem moc ráda!
S prací s polymerovou hmotou jsem prakticky začala až po vstupu do školy, když nepočítám asi 2 kytičkové cany a duhovkový donut Danči. Bohužel na tvoření stále nemám tolik času, jak bych sama chtěla, ale snažím se každou volnou chvíli se zavřít před světem a ponořit se jen mezi krabici s kostičkami polymeru, nudlostroj, řezáky a kachličku a vytvářet onen libý zvuk dopadajícího řezáku na kachličku… Bez tvoření bych nedokázala být, je to pro mě relax, kdy vypnu mozek, vymažu starosti a soustředím se jen na radost, kterou mi tvoření přináší a věřím „na lepší zítřky“, kdy se konečně rýsuje, že budu mít více času se polymeru věnovat.
O tom, že mě polymerová hmota lapila svědčí i fakt, že jsem se přihlásila i do 2. ročníku školy a dál netrpělivě očekávám spuštění nových lekcí s výukou, hltám očima, ušima, všemi smysly a svrbí mě ruce a čekám na okamžik, kdy budu moct nerušeně sednout k tvorbě a zkoušet vytvářen nové věci, učit se novým technikám…
Do budoucna se chci nadále zabývat tvorbou z polymeru, ráda bych (až to časová a finanční situace dovolí) absolvovala nějaký živý kurz. Nyní stojím na křižovatce, kdy se rozhoduji kam dále směřovat své profesní kroky. Současné okolnosti mi nedovolí se věnovat své původní práci a tak mým snem je, aby se z pouhé polymerové zábavy stala částečně i práce.
V současnosti jsem účastnicí projektu Podnikavé ženy ( www.podnikave-zeny.cz ) Projekt je zaměřený na matky s malými dětmi, které se nechtějí či nemohou vrátit po rodičovské dovolené do původního zaměstnání a pomáhá jim začít podnikat. Jedním z mých podnikatelských záměrů je právě práce s polymerovou hmotou.

  1. Má tvorba

a) Moji tvorbu moc nelze rozdělit před a po Polymerovou školou, protože před školou jsem neměla víceméně žádné praktické zkušenosti, začala jsem s hmotou pracovat až se školou. Z období „před“ jsem vytvořila asi 2 kytičkové cany, které zrovna povedené nebyly… První větší věcí byla až variace na duhovkový donut dle Dany Phamové a donut dle knihy Moniky Brýdové.

Donut dle Moniky Brýdové a variace na duhovkový donut D.Phamové

b) Druhým obdobím jsou práce vzniklé při studiu Polymerové školy. Bohužel není tolik času, takže moje výrobky jsou spíše výhradně tvorbou dle lekcí ze školy, kdy jsou částečně obměněny dle mého. Některé z věcí ještě čekají na kompletaci, ale i přesto je zde dávám pro ukázku. Z výrobků v období studia jsem vybrala tyto výrobky:

Zpočátku se nechávám vést vyučovanou technikou, projektem a poté se ho snažím nějakým způsobem udělat dle svého. Takovým příkladem může být má vyšívaná kraslice, na které jsem použila techniku Olgy Ojinky Priclové a tuto techniku aplikovala na polymerovou kraslici (inspirace k tvorbě kraslice z polymeru vznikla po shlédnutí výukového bonusového videa Jana Yendy Dienstbiera).

Další ukázky mé práce:



ZÁVĚREČNÝ PROJEKT

Kousek podzimu

Stále mě to táhne k přírodě, k imitacím a podzim je krásné roční období, kdy je příroda plná barev a tak když jsem přemýšlela o závěrečné práci, tak z několika nápadů zvítězil právě tento.

Při nošení v horizontální poloze lze šperk nosit na středu návleku, či s ním mírně posunout na bok - tato varianta mi přijde nejvíce hezká, pro mě „šmrncovní“.


    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.