Alina Hasan Gazurová 0 Komentářů
Anna Borůvka 0 Komentářů
Bára Dvořáková 0 Komentářů
Barbora Daňová 0 Komentářů
Dagmar Kakáčová 0 Komentářů
Dagmar Večeřová 0 Komentářů
Daniela Dostálová 0 Komentářů
Elen Šubčíková 0 Komentářů
Eva Vydarená 0 Komentářů
Hana Bártová 0 Komentářů
Helena Vetráková 0 Komentářů
Jana Kocourková 1 Komentář
Jana Pospíšilová 0 Komentářů
Jana Vinklátová 0 Komentářů
Kamila Košťálová 0 Komentářů
Kamila Lajčáková 0 Komentářů
Karolína Kohutová 0 Komentářů
Lucie Plačková 2 Komentáře
Ludmila Kelersová 0 Komentářů
Marcela Lisíková 0 Komentářů
Martina Buriánová 0 Komentářů
Martina Průšová 0 Komentářů
Michaela Moravčíková 0 Komentářů
Štěpánka Boháčková 0 Komentářů
Tereza Čermáková 0 Komentářů
Tereza Plášilová 0 Komentářů
Zdeňka Táborská 0 Komentářů
Mirka Marečková 0 Komentářů

Alina Hasan Gazurová

  1. Představení

Zhruba od 10 let jsem začala chodit na výtvarný kroužek v rámci ZUŠ v Karviné. Kromě kresby a malby jsme se věnovali i mnoha dalším výtvarným technikám. Nejvíce mě bavilo korálkování, malba na textil, hedvábí a sklo a batika. S polymerem jsem se poprvé setkala v obchodě Optys v Ostravě, který jsem pravidelně navštěvovala po škole se svou spolužačkou. Bylo mi tehdy asi 16 let. Zde jsem si koupila první 4 kostičky Fima– žlutou, zelenou, hnědou a okrovou. Na internetu ještě nebylo k této tématice mnoho informací, a tak jsem si vytvořila jen nějaké korálky, které jsem dle návodu dala do trouby. Moje dílo mi ale shořelo. Nechápala jsem to a jelikož jsem si myslala, že to je něco jako modurit, tak jsem zkusila na druhý pokus dát výrobky vařit do vody. Fimo sice ztvrdlo, ale barvičky nebyly moc hezké. Zkoušela jsem to ještě nalakovat, ale výsledek se mi moc nelíbil. Po této zkušenosti jsem na fimo trochu zanevřela a čas jsem si krátila jinými technikami. Po nějaké době jsem začala fimo vídat i u Moniky Brýdové, jejíž stránky jsem sledovala už dlouhodobě. Na internetu se toho taky dalo najít už více a vycházely na toto téma i nějaké publikace. Moc se mi to, co jsem nacházela líbilo. K tomu všemu mi také došlo, proč se mi první dávka tak hrozně spálila. Měli jsme totiž na troubě pokažený termostat a mamka vše nastavovala na max. 50 stupňů. Takže když jsem nastavila nějakých 110 stupnů není divu, že mi doslova vše shořelo. Před více než 3 léty jsme se přestěhovali a měli tak i novou troubu, kde termostat už fungoval bez problému a já měla tedy už vše, co jsem potřebovala - nějaké návody od Moniky Brýdové a fungující troubu. Měla jsem taky příjem z brigád, takže jsem mohla utrácet za další materiál a pomůcky, a tak jsem začala tvořit především z polyméru.

Mé prvotiny z roku 2012

Tvoření z polyméru je pro mě především velkým koníčkem. Když se to ale všem kolem mě líbilo tak, že tety chtěly moje výrobky nosit a daly mi i za to nějakou korunku, ať si můžu koupit další kostičky, pochopila jsem, že by to mohlo být i více než jen poměrně nákladný koníček. Dělalo mi radost tvořit pro někoho. Později jsem toho ale začala mít více než moje rodina mohla vynosit, a tak mamka vzala něco do své práce a nabídla kolegyním. Těm se to taky líbílo a už jsem si vydělala i na další pomůcky a materiál. Své výrobky prodávám spíše za symbolickou cenu, protože vím, že nejsou dokonalé a mám, co zlepšovat. Nevěřím si a těžko se mi obecně říká o peníze. Polymerová škola mi v tomto směru trošku otevřela oči a vím, že tento přístup musím změnit.

 

  1. Má tvorba

Moje tvorba je založena především na různých návodech, které najdu. Musím se přiznat, že originální nápady zatím chybí. Ze začátku jsem skládala hlavně různé cany kytiček. Pak jsem si koupila exdrudér a skládala různé geometrické tvary. Zkoušela jsem také transféry obrázků. Dělám především přívěšky a náúšničky. Ze tvarů nejraději sáhnu po kolečku. Nejdříve jsem dělala ploché tvary a později různé donuty. V součastnosti se snažím od kolečka trochu oprostit, ale moc se mi to nedaří.

V rámci polymérové školy jsem vyzkoušela tyto nové techniky:

  • Práce s inkousty
  • Práce s texturami a razítky
  • Vzor duhovka
  • Různé blendované proužky, bull eye, mozek
  • Práce z efektovými hmotami
  • Magic hiden
  • Potažení propisky

Dle videolekcí a návodů jsem udělala tyto šperky

  • Beruška
  • Vyzkoušela jsem náramky s výztuží z puffy hmoty
  • Korále z lehčené hmoty puffy
  • Náramek proti proudu
  • Šperk do soutěže efektové hmoty

Práce s polymerem mě nesmírně baví, a tak jsem se přihlásila i do druhého ročníku polymérové školy. Přes léto ovšem nemám tolik času kolik bych potřebovala, tak se těším zase na podzimní a zimní večery, kdy nepůjde nic venku dělat a budu se moci věnovat druhému ročníku. Chtěla bych se dále učit a zlepšovat a celkově věnovat se fimu více. Nevím zda je možné, abych se tím nějakým způsobem uživila, ale ráda bych alespoň částečně. Uvidíme, zatím nemám o budoucnosti s fimem úplnou představu, ale vím, že v té budoucnosti nebude chybět.



ZÁVĚREČNÝ PROJEKT

Inspirací pro závěrečný projekt mi byla dovolená v Albánii a jednodenní pobyt v Bělehradě. V Bělehradě vedle informačního centra byla prodejna místních výtvorů. Kromě různých tradičních ozdob a suvenýrů zde své výrobky prezentovala i jedna polymerová umělkyně. Bohužel nikde neměla viditelně napsáno své jméno. Jelikož tam bylo hodně lidí a neměli jsme mnoho času pro podrobné zkoumání, nezjistila jsem, jak se jmenuje. Ztěžejní výrobky této úmělkyně byly založeny na děravých vypouklinách. Tuto děravou vypouklinu jsem ve své práci využila. Druhou inspirací byly mozaiky v albánském městečku Butrint. 

Závěrečný projekt, 2015

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.