Alina Hasan Gazurová 0 Komentářů
Anna Borůvka 0 Komentářů
Bára Dvořáková 0 Komentářů
Barbora Daňová 0 Komentářů
Dagmar Kakáčová 0 Komentářů
Dagmar Večeřová 0 Komentářů
Daniela Dostálová 0 Komentářů
Elen Šubčíková 0 Komentářů
Eva Vydarená 0 Komentářů
Hana Bártová 0 Komentářů
Helena Vetráková 0 Komentářů
Jana Kocourková 1 Komentář
Jana Pospíšilová 0 Komentářů
Jana Vinklátová 0 Komentářů
Kamila Košťálová 0 Komentářů
Kamila Lajčáková 0 Komentářů
Karolína Kohutová 0 Komentářů
Lucie Plačková 2 Komentáře
Ludmila Kelersová 0 Komentářů
Marcela Lisíková 0 Komentářů
Martina Buriánová 0 Komentářů
Martina Průšová 0 Komentářů
Michaela Moravčíková 0 Komentářů
Štěpánka Boháčková 0 Komentářů
Tereza Čermáková 0 Komentářů
Tereza Plášilová 0 Komentářů
Zdeňka Táborská 0 Komentářů
Mirka Marečková 0 Komentářů

Anna Borůvka

  1. Představení

Je mi 32 let, mám tři děti a jsem na rodičovské. Pocházím z převážně umělecké rodiny a jakákoli tvorba pro mne vždy znamenala prostor k sebevyjádření. Vždy mne toho zajímalo poměrně hodně, od mala jsem především kreslila a zpívala (než jsem přišla o hlas), a občas zabrousila do tvorby písmem. Do trojrozměrné tvorby jsem také zavítala, ve formě keramiky, kašírování, vyřezávání a tenkrát do velmi populárního drhání náramků. Postupem času jsem se dostala i k dalším výtvarným technikám, ale u ničeho dlouho nevydržela. Polymerová hmota mne lákala dlouhá léta, ale jak přišly děti, bylo to čím dál těžší se k něčemu rozhoupat. V roce 2013 (třetí dítě bylo na cestě) jsem zavětřila šanci k vyzkoušení, když se nedalekém mateřském centru konal malý kurzík, kde jsem se zastavila alespoň na poslední hodinu, kdy se vyskytl čas.
První otisky prstů jsem ve fimu zanechala při technice s použitím textur a razítek v kombinaci s pudry, což mne i trochu ovlivnilo v budoucí tvorbě. Rovnou jsem tam nakoupila několik balíčků hmoty, po večerech sjížděla tutoriály na internetu a v poměrně krátkém čase vyzkoušela některé základní techniky. V té době jsem objevila Polymerovou školu a zajásala nad možností učit se od lektorek věcem přímo z domova bez nutnosti dojíždění, ale hlavně bez shánění hlídání pro děti. Polymerový svět a nekonečné možnosti fimo hmoty, mne po bližším prozkoumání uchvátil natolik, že se mu hodlám věnovat i do budoucna. Velmi si užívám nadšení z každého dokončeného výrobku, přesto jich je bohužel pomálu. Vždy jsem se ráda zdobila zajímavými a originálními šperky a není nad to nosit šperk vlastnoručně vyrobený sobě na míru.

Inspiraci nacházím především v přírodě, která je naší největší přirozeností, ale i v moderních trendech a historických uměleckých směrech. Tím že mám výrobků mílo, většinu unosím sama, podarovala jsem zatím pouze pár kamarádek a na kontě mám jediný prodaný výrobek, vyrobený na zakázku. Rozšíření tvorby k prodeji se snad jednou dočkám, až nejmladší syn povyroste a bude víc času. Nápadů a poznámek mám hromadu, prstíky nažhavené.

2. Tvorba

Před Polymerovou školou

Během Polymerové školy



ZÁVĚREČNÝ PROJEKT

POPRASK ve šnečích fosiliích (mezi zkamenělými šneky)

Původně jsem chtěla vytvořit úplně nový projekt, který vzhledem k nedostatku času zůstal prozatím na papíře a na svůj pravý čas stále čeká. Do výrobku zároveň vkládám opravdu to nejlepší, co ze své tvorby mohu momentálně nabídnout. Od vzniku „Rozpuku“ jsem vyzkoušela pouze několik variant, avšak během toho jsem techniku vylepšila o další prvek, který si podle mne zaslouží pozornost. Mám v plánu ještě další postupy, ale tento je momentálně úplně nejnovější.
V případě „Rozpuku“ bylo popraskání čistě náhodné, zde jsem se rozhodla použít texturu a docílit řízených praskanců kopírujících daný vzorek. Vyhrála krásná a poměrně klasická šnečí textura od Lisy Pavelky, se záměrem přiblížit se zkamenělému vzhledu. Na rámeček jsem použila sadu vykrajovátek ve tvaru špičatých oválků, protože mi ladil ke šnečí textuře.
Záměrné popraskání se povedlo a úplně nejlépe vypadá proti světlu. Jelikož jsem chtěla docílit úplně nového šperku, rozhodla jsem se tentokrát nepoužít stříbrný Izink, ale bez něho tolik nevynikal. Nakonec jsem pouze na okrajích použila pro mne méně oblíbenou zlatou, čímž bylo docýleno kýžené efektnosti a šperk získal na eleganci. Díky kontrastním barvám vypadá dobře na tmavém i světlém oblečení a původně neplánovaný tělový nádechu šneků se krásně vyjímá i přímo na kůži.


    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.