Studentské rozhovory Polymerové školy online – Andrea Popelková

Andrea Popelková – studentka PŠO

 

Dnes představujeme Andreu, kterou asi všichni známe pod přezdívkou Popelka. Andrea je vysoká, elegantní, sympatická a veselá fimařka. Jaká ještě je, to bych se ráda dozvěděla a proto jsem si ji vybrala k rozhovoru.

Andy, představ nám trošku více Popelku a její začátky s polymerem

 Narodila jsem se a žiji v Kolíně. Mám již 25 let jednoho úžasného manžela, dvě děti a jednu kočku. Všichni žijeme v rodinném domku se zahradou, která mě neskutečně nabíjí.

Má práce je o přesnosti, číslech, zákonech a komunikaci s lidmi… jsem totiž mzdová účetní. 🙂 Proto často potřebuji „vypnout a provětrat hlavu“ a uniknout mimo čísla.

Polymerovou hmotu jsem cca před 5 lety objevila náhodou – to když jsem potřebovala zabavit své malé děti, tehdy nemocné. Hrála jsem si s nimi a patlala tu krásnou barevnou hmotu. A hned byla lapena do jejích barevných osidel. Mám ráda barvy a větší šperky, které vyniknou. A také se mi líbí, když jsou šperky sladěné s oblečením. Proto také, hned jakmile si koupím nějaký nový „hadřík“ přemýšlím, jaký šperk si k němu vytvořím.

Základy práce s polymerem jsem získávala z netu, knížek a kurzů. Pak mi „utekl“ první ročník PŠO, takže jsem si další rok ohlídala otevření druhého 1. ročníku, a s ním zakoupila raději hned i 2. ročník. Díky škole jsem získala celkový přehled o polymeru a práce s ním, spoustu nových přátel a kamarádek, které bych jinak nepoznala, protože jsou rozesety po celé naší republice.

Nezbytná otázka – jak a kde tvoříš, kde bereš inspiraci?

Inspiraci čerpám všude kolem sebe, asi jako každý. Nejčastěji na zahradě a také na různých kurzech a workshopech. Z českých lektorek je to jednoznačně Evička Hašková (od té mám ráda úplně všechno, hlavně Funny náramky a teď mám rozpracovaný Frosted. Evča má super nápady a vychytávky). A z těch zahraničních Jana Roberts Benzon, Jana Lehmann, Christine Dumont, Sylvie Peraud, Ana Belchí atd..

Nerada tvořím tzv. na zakázku a nemám ráda termíny. Nemám ráda, když jsem něčím vázána. Takže bohužel spoustu krásných výzev a soutěží propásnu, protože buď nepřijde nápad anebo není čas. Mé tvoření je převážně po nocích a o víkendech, kdy si večer na jídelním stole rozložím své „nářadíčko“ a buď dodělávám něco z kurzu, nebo zkouším všechno možné. Můj současný tvořící koutek je opravdu jen koutek u jídelního stolu. Ale manžel už mi chystá moji vlastní pracovnu, do které se snad již v létě přestěhuji.

Jaké šperky nejraději vyrábíš, nosíš své šperky, děláš si reklamu?

Ráda tvořím vše najednou, nemám ráda, když musím dohledávat náušnice, aby mi ladily. Mám ráda soupravy – náhrdelník a náušnice, ale někdy k tomu udělám i náramek a prstýnek.

Často také nosím větší výrazné náušnice a na krk tím pádem není nic dalšího už potřeba. Moje práce moji tvorbu hodně ovlivňuje. Snažím se obyčejnému a nudnému dress codu dodat trochu šmrnc a barvu právě výraznými šperky.

Jsi v nějaké „fimovací partě“?

Líbilo se mi vždy v Dubči. Tam se scházela bezva parta lidí a se spoustou dalších jsem se seznámila. Jezdím do PPS (Pražká polymerová společnost, pozn. autora), když je zajímavý kurz a pak se cca dvakrát ročně potkáváme v Jánkách s naší „bandou“.

Jaký je tvůj největší fimovací úspěch a jaká je tvoje vysněná polymerová meta?

Největší úspěch je asi to, že můj náramek „pro Sluneční paní“ inspirovaný Janou Roberts Benzon se objevil na stránkách francouzského Polymère and CO.

A čeho bych chtěla dosáhnout? Aby mě napadaly taky tak úžasné věci jako Evičku, Marťu Buriánovou, Tebe (Dagmar Kakáčová, pozn.autora) atd. A taky bych si přála mít víc času. Jen tak si sednout a začít něco zkoušet, ono z toho pak třeba něco vyleze. Než já si všechno vytáhnu a připravím, tak je skoro půlnoc a zase abych to hned uklízela.

Andy, jaké jsou tvoje tři nejoblíbenější pomůcky?

Asi bodátko na dělání dírek – bez toho se neobejdu, skalpel a vykrajovátka.

Působíš klidným, vyrovnaným dojmem. Dokáže tě něco vyvést z míry nebo naštvat?

Naštvat? Asi když se s něčím dlouho mořím a pak se mi to spálí. Anebo to nedopadne tak, jak jsem si představovala. Ale pak se většinou „zapřu“ a zkusím to udělat znovu a lépe. Nakonec je většinou druhý pokus lepší než ten první J.

Tak a tohle všechno je Andrea Popelková alias Popelka. Andy, děkuji za rozhovor a ještě zbývá nominovat někoho dalšího.

Nominuju Janu Kocourkovou – známe se z různých akcí, ale moc ji neznám a ráda bych se o ní dozvěděla víc.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Komentáře